Jdi na obsah Jdi na menu
 


...ZIMNÍ KOLEDY...

J.V.Sládek – Koleda

My malí koledníci
jsme z dálky přišli k vám
a noviny vám nesem,
co udály se tam.

Je pravda každé slovo
a žádné slovo lež;
my zazpíváme rádi,
vy poslouchejte též:

Až z Betlema jsme přišli,
tam všecko plesá dnes,
jen jeden tam se mračí,
to král je Herodes.

Tam zrodilo se děcko,
jak neviděl ho svět,
to zrovna jako v zimě
by májový byl květ.

Žeť bylo, jako kvítek
se v poli rozvije:
byl pěstoun jeho Josef
a matka Marie.

A zrodilo se v chlévě,
když noci bylo půl,
a hřáli jsou je v jeslích
jen oslátko a vůl.

Však jak se narodilo,
hned o tom vyšla zvěst,
neb nad Betlemem svitla
ta nejkrásnější z hvězd.

A celý svět ji spatřil
a dary své tam nes',
a v paláci se mračil
jen ten král Herodes.

Jakž neměl by se mračit,
a jak pak by se smál,
když na tisíckrát větší
než on se zrodil král.

Ba, v jeslích král byl větší,
než na trůnu kdy žil,
a dary, které dostal,
hned chudým rozdělil.

A ovečku kdo přines',
jich pět si hnal i víc
a dukátek měl v kapse,
kdo dříve neměl nic.

Ba, od počátku země
tak šťasten nebyl svět.
Jak Herodes to slyšel,
hned hněvem celý zbled'.

Tak rozlítil se velmi;
a krutý rozkaz dal,
by zavražděn v té chvíli
byl chudých lidí král.

Však anděl Boží ve snách
to Panně Marii řek';
té noci s Jezulátkem
se dali na útěk.

A na oslátko sedli
a měli velký spěch; —
tu potkali jsou teprv
nás koledníky z Čech.

Neb spatřili jsme také
tu nejkrásnější z hvězd
a do Betlema vyšli;
však daleko tam jest.

Jak Ježíšek nás viděl,
hned řek': „Тy Čechy znám,
těm dát bych měl tak mnoho,
však nic už nemám sám.

Já zlato, myrrhu rozdal
už těm, kdo přišli v čas,
vy, Češi, jako vždycky,
jste přišli pozdě zas.

Leč přece, dítky, domů
chci aspoñ vzkaz vám dát:
že milým Jesulátku
jen ten, kdo vás má rád.

A těm, kdo jsou tak chudí
a duší nevinní,
co dobrého kdo dělá
že mně to učiní."

A Panna Maria libě
se pousmála hned,
a jeli do Egypta,
a my šli do Čech zpět.

My malí koledníci
jsme z dálky přišli k vám
a povídáme jenom,
co Ježíšek řek' sám.

Ať po jablíčku dáte,
neb co kdo může dát,
vám splatí Jezulátko
to v nebi tisíckrát.

 

Koleda
Běžela liška po ledu,
ztratila klíček od medu,
kdo ho má, ať ho dá,
ať se liška nehněvá.

Běžela liška k háji,
hoňte si ji, páni!
Já ji honit nebudu,
zmeškal bych koledu.


Koleda, koleda
Koleda, koleda, Štěpáne,
co to neseš ve džbáně?
Nesu, nesu koledu,
upad sem s ní na ledu.

Psi se na mě sběhli,
koledu mi snědli.
Co mám, smutný, dělati,
musím jinou žebrati.

Koledu mi dejte,
jen se mi nesmějte.
Koledu mi dali,
přece se mi smáli. 

 

Náhledy fotografií ze složky ...ATELIÉR...VÁNOCE...

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář